Gn 2,25 Oba dva byli nazí, člověk i jeho
žena, ale nestyděli se.
Gn 3,2 Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme.
Gn 3,6 Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.
Gn 3,8 Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho
žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě.
Gn 3,12 Člověk odpověděl: „
Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“
Gn 3,13 Proto řekl Hospodin Bůh ženě: „Cos to učinila?“
Žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“
Gn 6,18 S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá
žena i ženy tvých synů.
Gn 7,7 Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho
žena a ženy jeho synů do archy.
Gn 7,13 Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i
žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy,
Gn 8,16 „Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá
žena i tvoji synové a ženy tvých synů.
Gn 8,18 Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho
žena a ženy jeho synů.
Gn 11,29 Abram a Náchor si vzali ženy:
žena Abramova se jmenovala Sáraj a
žena Náchorova Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky.
Gn 12,11 Když už se chystal vejít do Egypta, řekl své ženě Sáraji: „Vím dobře, že jsi
žena krásného vzhledu.
Gn 12,12 Až tě spatří Egypťané, řeknou si: ‚To je jeho
žena.‘ Mne zabijí a tebe si ponechají živou.
Gn 12,18 Farao tedy Abrama předvolal a řekl: „Jak ses to ke mně zachoval? Proč jsi mi nepověděl, že to je tvá
žena?
Gn 16,1 Sáraj,
žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar.
Gn 16,3 Vzala tedy Abramova
žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu.
Gn 17,19 Bůh však pravil: „A přece ti tvá
žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Bude se smát). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.
Gn 18,9 Pak se ho otázali: „Kde je tvá
žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“
Gn 18,10 I řekl jeden z nich : „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá
žena bude mít syna.“ Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
Gn 19,26 Lotova
žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.
Gn 24,5 Služebník mu na to odvětil: „Co když mě ta
žena nebude chtít následovat sem, do této země? Mám tvého syna zavést zpátky do země, z níž jsi vyšel?“
Gn 24,8 Kdyby tě snad ta
žena nechtěla následovat, budeš své přísahy zproštěn. Jen tam mého syna nezaváděj!“
Gn 24,36 A Sára,
žena mého pána, ač velmi stará, porodila mému pánu syna. Jemu dá všechno, co má.
Gn 24,39 Nato jsem svému pánu řekl: ‚Možná, že se mnou ta
žena nepůjde.‘
Gn 24,44 Jestliže mi ona řekne: ‚Jen se napij, a také tvým velbloudům načerpám,‘ bude to
žena, kterou synu mého pána předurčil Hospodin.
Gn 25,10 To pole koupil Abraham od Chetejců. Tam byl pochován Abraham i jeho
žena Sára.
Gn 25,21 Izák prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin jeho prosby přijal, a jeho
žena Rebeka otěhotněla.
Gn 26,7 Když se muži toho místa vyptávali na jeho ženu, řekl: „Je to má sestra.“ Bál se totiž říci, že je to jeho
žena, aby ho muži toho místa kvůli Rebece nezabili, neboť byla půvabného vzhledu.
Gn 26,9 Předvolal tedy abímelek Izáka a řekl: „To je určitě tvá
žena. Pročpak jsi mi řekl, že je to tvá sestra?“ Izák odvětil: „Řekl jsem to, abych kvůli ní nepřišel o život.“
