Nápověda

Český ekumenický překlad

— Pošetilost zatvrzelého Efrajima - Hospodin odhaluje bezradnost a roztěkanost lidu.

1  Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.
2  Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.
3  Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.
4  Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.
5  V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem; spřáhl se s posměvači.
6  Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.
7  Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.
8  Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
9  Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.
10  Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.
11  Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.
12  Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
13  Běda jim, protože utekli ode mne. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.
14  Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.
15  Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.
16  Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.
© 2019 ERF Medien