Nápověda

Český ekumenický překlad

Hospodinův pomazaný - RADOSTNÁ ZVĚST - — Potěšení lidu - Zajatému lidu je ohlášen konec zajetí a je ujištěn stálostí Božího slova.

1  „Potěšte, potěšte můj lid,“ praví váš Bůh.
2  Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.
3  Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!
4  Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně.
5  I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa.“
6  Hlas toho, jenž praví: „Volej!“ I otázal se: „Co mám volat?“ „Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí.
7  Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva.
8  Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky.“
9  Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!
10  Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.
11  Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“

— Stvořitelem všeho je Hospodin - Moc a moudrost Stvořitele člověk nevystihne, proto jej nelze ani zobrazit.

12  Kdopak svou hrstí odměřil vodstvo a pídí nebesa změřil? Kdo shrnul v odměrku všechen prach země a hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách?
13  Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádcem a vedl ho k poznání?
14  Kohopak o radu žádal, aby rozumnosti nabyl, aby ho poučil o stezce práva, naučil poznání a seznámil ho s cestami rozumnosti?
15  Hle, pronárody jsou jako kapka ve vědru, jak prášek na vahách. Ale on pozvedá ostrovy jak smítko.
16  Dříví Libanónu by na oheň nestačilo, jeho zvěř by nestačila pro zápalnou oběť.
17  Všechny pronárody nejsou před ním ničím, jsou mu méně nežli nic, než nicota.
18  Ke komu připodobníte Boha? Jakou podobu mu přisoudíte?
19  Řemeslník odleje modlu a zlatotepec ji potáhne zlatem, stříbrné řetízky přidělá zlatník.
20  Chudák, který na takovou oběť nemá, vybere dřevo, které netrouchniví, a vyhledá zručného řemeslníka, aby mu zhotovil modlu, jež by se neviklala.
21  Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi?
22  Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.
23  Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země.
24  Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu.

— On dává zemdlenému sílu - Stvořitelova síla stačí sílit všechny, kteří jsou zemdlení a unavení ve své beznaději.

25  „Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?“ praví Svatý.
26  „K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
27  Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: „Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo?“
28  Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.
29  On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.
30  Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.
31  Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.
© 2019 ERF Medien