Nápověda

Český ekumenický překlad

DOPŘEJ, BOŽE, MODLITBĚ MÉ SLUCHU

1  Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův.
2  Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou.
3  Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám,
4  neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.
5  Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,
6  padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.
7  Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde.
8  Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti, -Sela-
9  spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.
10  Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry,
11  ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu,
12  v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic.
13  Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,
14  jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!
15  Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu.
16  Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu.
17  A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí.
18  Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. – Vyslyšel můj hlas!
19  On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik.
20  Slyší Bůh a pokoří je, on, jenž odedávna trůní, -Sela- když se změnit nechtějí a nebojí se Boha.
21  Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje.
22  Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče.
23  Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.
24  Ty je, Bože, srazíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!
© 2019 ERF Medien