1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. 2 Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“ 3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. 4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. 5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, 6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. 7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového. 8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky. 9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, 10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. 11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. 12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; 13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. 14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno. 15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou, 16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.