1Kdybych ovládal všechny řeči světa a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl, ale neměl v sobě lásku, jsou má slova jen prázdnými zvuky jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.2A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh a že znám veškerá tajemství, a kdybych měl tak velikou víru, že bych dokázal přenášet hory – jestliže nemám lásku, nejsem nic.3A kdybych rozdal všechen svůj majetek a nechal se třeba i upálit, a přitom bych to dělal bez lásky, není to k ničemu.4Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist. Není chlubivá a domýšlivá,5nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se pro nepochopení ani nevzpomíná na křivdy,6není škodolibá, ale má zálibu v pravdě. Se vším se dokáže vyrovnat;7její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.8Láska nemá konce. Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;9vždyť všechno naše poznání je kusé a všechna vnuknutí omezená;10až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost, všechno kusé a omezené bude překonáno.11Dokud jsem byl dítě, byl dětský můj rozhled i způsob myšlení. Z dětských bot jsem však vyrostl a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.12V tomto životě můžeme vidět jenom cosi jako zamžený obraz v zrcadle, ale pak staneme Bohu tváří v tvář. Zatím ho známe jen z nepatrné části; pak ho budeme znát tak úplně, jak on už nyní zná nás.13Tři věci jsou silnější než smrt: víra, naděje a láska. A největší z nich je láska.
1. Korintským 13
Bible Kralická
1Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.2A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.3A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.4Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.5V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.6Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.7Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.8Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.9Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.10Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.11Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.12Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.13Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.