1. Korintským 13

Slovo na cestu

od Biblica
1 Kdybych ovládal všechny řeči světa a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl, ale neměl v sobě lásku, jsou má slova jen prázdnými zvuky jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.2 A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh a že znám veškerá tajemství, a kdybych měl tak velikou víru, že bych dokázal přenášet hory – jestliže nemám lásku, nejsem nic.3 A kdybych rozdal všechen svůj majetek a nechal se třeba i upálit, a přitom bych to dělal bez lásky, není to k ničemu.4 Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist. Není chlubivá a domýšlivá,5 nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se pro nepochopení ani nevzpomíná na křivdy,6 není škodolibá, ale má zálibu v pravdě. Se vším se dokáže vyrovnat;7 její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.8 Láska nemá konce. Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;9 vždyť všechno naše poznání je kusé a všechna vnuknutí omezená;10 až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost, všechno kusé a omezené bude překonáno.11 Dokud jsem byl dítě, byl dětský můj rozhled i způsob myšlení. Z dětských bot jsem však vyrostl a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.12 V tomto životě můžeme vidět jenom cosi jako zamžený obraz v zrcadle, ale pak staneme Bohu tváří v tvář. Zatím ho známe jen z nepatrné části; pak ho budeme znát tak úplně, jak on už nyní zná nás.13 Tři věci jsou silnější než smrt: víra, naděje a láska. A největší z nich je láska.

1. Korintským 13

Bible Kralická

1 Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.2 A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.3 A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.8 Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.9 Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.10 Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.11 Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.12 Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.13 Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.