Psalm 25

Menge Bibel

1 Von David. Zu dir, o HERR, erheb’ ich meine Seele,2 mein Gott, auf dich vertraue ich: laß mich nicht enttäuscht werden, laß meine Feinde nicht über mich frohlocken!3 Nein, keiner, der auf dich harrt, wird enttäuscht; enttäuscht wird nur, wer dich treulos verläßt. –4 Tu mir kund, o HERR, deine Wege, deine Pfade lehre mich!5 Laß mich wandeln in deiner Wahrheit und lehre mich, denn du bist der Gott meines Heils: deiner harre ich allezeit. – (Ps 26,3)6 Gedenke der Erweise deines Erbarmens, o HERR, und daß deine Gnadenverheiße aus der Urzeit stammen;7 gedenke nicht der Sünden meiner Jugend und meiner Vergehen: nein, nach deiner Gnade gedenke meiner um deiner Güte willen!8 Gütig und aufrichtig ist der HERR; darum weist er den Sündern den rechten Weg,9 läßt Bedrückte wandeln in richtiger Weise und lehrt die Dulder seinen Weg.10 Alle Pfade des HERRN sind Gnade und Treue denen, die seinen Bund und seine Gebote halten.11 Um deines Namens willen, o HERR, vergib mir meine Schuld, denn sie ist groß! –12 Wie steht’s mit dem Mann, der den HERRN fürchtet? Dem zeigt er den Weg, den er wählen soll.13 Er selbst wird wohnen im Glück, und seine Kinder werden das Land besitzen.14 Freundschaft hält der HERR mit denen, die ihn fürchten, und sein Bund will zur Erkenntnis sie führen. –15 Meine Augen sind stets auf den HERRN gerichtet, denn er wird meine Füße aus dem Netze ziehn.16 Wende dich mir zu und sei mir gnädig! Denn einsam bin ich und elend.17 Die Ängste meines Herzens sind schwer geworden: o führ’ mich heraus aus meinen Nöten!18 Sieh mein Elend an und mein Ungemach und vergib mir alle meine Sünden! –19 Sieh meine Feinde an, wie viele ihrer sind und wie sie mich hassen mit frevlem Haß.20 Behüte meine Seele und rette mich, nicht enttäuscht laß mich werden: ich traue auf dich!21 Unschuld und Redlichkeit mögen mich behüten, denn ich harre deiner, o HERR! –22 O Gott, erlöse Israel aus allen seinen Nöten!

Psalm 25

Bible, překlad 21. století

von Biblion
1 Žalm Davidův.[1] K tobě, Hospodine, svou duši pozvedám,2 v tebe, Bože můj, skládám naději. Dej, ať se zahanbení nedočkám, ať nade mnou nejásají moji soupeři!3 Žádný, kdo v tebe doufá, se hanby nedočká, zahanbeni však budou zrádci nicotní!4 Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě.5 Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den!6 Pamatuj, Hospodine, na soucit svůj a na svou lásku, která je od věků.7 Nepřipomínej hříchy[2] mých mladých dnů, ve své lásce však na mě pamatuj, Hospodine, pro svoji dobrotu!8 Dobrý a přímý je Hospodin, hříšníkům cestu zjevuje.9 Ke spravedlnosti vede ponížené, ponížené učí cestě své.10 Hospodinovy stezky jsou vždy laskavé a věrné těm, kdo plní jeho smlouvu a jeho zákony.11 Pro jméno své, Hospodine, mou hroznou vinu odpusť mi!12 Kterýkoli člověk Hospodina ctí, tomu ukáže cestu, již má si vyvolit.13 Takový prožije svůj život šťastně, jeho potomstvo zdědí zem.14 Hospodin důvěřuje těm, kdo jej ctí, jeho smlouva jim dává poznání.15 K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí!16 Smiluj se, prosím, na mě pohlédni, vždyť jsem tak sám, tak ztrápený!17 Zbav mě soužení, jež v srdci nosím si, vysvoboď mě z mých úzkostí!18 Hleď na mou bídu, na mé trápení, všechny mé hříchy odpusť mi.19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak prudkou nenávistí nenávidí mě!20 Opatruj mou duši, zachraň mě, k tobě se utíkám, kéž nejsem zahanben!21 Poctivost a přímost kéž střeží mě, vždyť ty, Hospodine,[3] jsi má naděje!22 Bože, vykup Izrael ze všech jeho soužení!