Psalm 132

Einheitsübersetzung 2016

von Katholisches Bibelwerk
1 Ein Wallfahrtslied. Gedenke, HERR, zugunsten Davids all seiner Mühen, /2 wie er dem HERRN geschworen, gelobt hat dem Starken Jakobs:3 Nicht will ich das Zelt meines Hauses betreten noch zum Ruhen mein Lager besteigen, (2Sam 7,1; 1Chr 28,2)4 nicht Schlaf den Augen gönnen noch Schlummer den Lidern,5 bis ich für den HERRN eine Stätte finde, Wohnung für den Starken Jakobs.6 Siehe, wir hörten von seiner Lade in Efrata, fanden sie im Gefilde von Jáar.[1] (1Sam 7,1; 2Sam 6,2)7 Lasst uns hingehen zu seiner Wohnung, uns niederwerfen am Schemel seiner Füße! (Ps 99,5)8 Steh auf, HERR, zum Ort deiner Ruhe, du und deine machtvolle Lade! (4Mo 10,35; 2Chr 6,41)9 Deine Priester sollen sich in Gerechtigkeit kleiden und deine Frommen sollen jubeln. (Hi 29,14)10 Um Davids willen, deines Knechts, weise nicht ab das Angesicht deines Gesalbten!11 Der HERR hat David Treue geschworen, nicht wird er von ihr lassen: Einen Spross deines Leibes will ich setzen auf deinen Thron. (Ps 89,4)12 Wenn deine Söhne meinen Bund bewahren, mein Zeugnis, das ich sie lehre, dann sollen auch ihre Söhne auf deinem Thron sitzen für immer.13 Denn der HERR hat den Zion erwählt, ihn begehrt zu seinem Wohnsitz: (Ps 68,17; Ps 76,3; Ps 78,68)14 Das ist für immer der Ort meiner Ruhe, hier will ich wohnen, ich hab ihn begehrt. (1Kön 8,13)15 Zions Nahrung will ich reichlich segnen, mit Brot seine Armen sättigen.[2]16 Seine Priester will ich kleiden in Heil, seine Frommen sollen jauchzen und jubeln. (Ps 132,9; Jes 61,10)17 Dort bringe ich Davids Macht zum Sprießen und stelle eine Leuchte auf für meinen Gesalbten. (1Kön 11,36; Lk 1,69)18 Ich kleide seine Feinde in Schande; doch auf ihm wird seine Krone erglänzen.

Psalm 132

Bible, překlad 21. století

von Biblion
1 Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil –2 na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib:3 „Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu,4 svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout,5 dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému.“6 O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim.[1]7 K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží!8 „Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé!9 Tví kněží ať jsou spravedlností oděni, tvoji věrní ať jásají!10 Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!“[2]11 Hospodin Davidovi věrně přísahal, co nechce nikdy odvolat: „Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.12 Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn.“[3]13 Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek:14 „Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem!15 Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím,16 jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí!17 Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám.18 Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna.“[4]