1A Psalm of Asaph. Truly God is good to Israel, to those who are pure in heart. (Ps 24:4; Ps 50:1; Joh 1:47)2But as for me, my feet had almost stumbled, my steps had nearly slipped.3For I was envious of the arrogant when I saw the prosperity of the wicked. (Job 21:7; Ps 37:1; Ps 37:7; Ps 92:7; Pr 23:17; Jer 12:1)4For they have no pangs until death; their bodies are fat and sleek.5They are not in trouble as others are; they are not stricken like the rest of mankind. (Isa 53:4)6Therefore pride is their necklace; violence covers them as a garment. (Jud 8:26; Ps 109:18)7Their eyes swell out through fatness; their hearts overflow with follies. (Job 15:27)8They scoff and speak with malice; loftily they threaten oppression. (2Pe 2:18; Jud 1:16)9They set their mouths against the heavens, and their tongue struts through the earth.10Therefore his people turn back to them, and find no fault in them.[1] (Job 15:16)11And they say, “How can God know? Is there knowledge in the Most High?” (Job 22:13)12Behold, these are the wicked; always at ease, they increase in riches. (Ps 73:3)13All in vain have I kept my heart clean and washed my hands in innocence. (Job 34:9; Ps 26:6; Ps 73:1)14For all the day long I have been stricken and rebuked every morning. (Ps 73:5; Ps 101:8; Re 3:19)15If I had said, “I will speak thus,” I would have betrayed the generation of your children. (Ps 14:5)16But when I thought how to understand this, it seemed to me a wearisome task, (Ec 8:17)17until I went into the sanctuary of God; then I discerned their end. (Ps 20:2; Ps 37:38)18Truly you set them in slippery places; you make them fall to ruin. (Ps 35:6)19How they are destroyed in a moment, swept away utterly by terrors! (Nu 16:21; Job 18:11)20Like a dream when one awakes, O Lord, when you rouse yourself, you despise them as phantoms. (Job 20:8; Ps 78:65)21When my soul was embittered, when I was pricked in heart,22I was brutish and ignorant; I was like a beast toward you. (Job 11:12; Job 18:3; Ps 49:10)23Nevertheless, I am continually with you; you hold my right hand. (Ps 41:12; Ps 63:8)24You guide me with your counsel, and afterward you will receive me to glory. (Ps 32:8; Ps 49:15)25Whom have I in heaven but you? And there is nothing on earth that I desire besides you. (Ps 16:2; Php 3:8)26My flesh and my heart may fail, but God is the strength[2] of my heart and my portion forever. (Ps 16:5; Ps 18:2; Ps 40:12; Ps 84:2; Da 12:3)27For behold, those who are far from you shall perish; you put an end to everyone who is unfaithful to you. (Ex 34:15; Nu 15:39; Ps 106:39; Ps 119:155; Jas 4:4)28But for me it is good to be near God; I have made the Lord God my refuge, that I may tell of all your works. (Ps 14:6; Ps 118:17; Heb 10:22; Jas 4:8)
Psalm 73
Bible Kralická
1Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.2Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,3Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.4Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.5V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.6Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.7Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,8Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.9Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.10A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,11Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?12Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.13Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.14Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.15Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.16Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.17Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.24Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.25Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.26Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.27Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.28Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.