1Ein Psalm. Ein Lied zur Einweihung des Hauses[1]. Von David.2Ich will dich erheben, HERR, denn du hast mich emporgezogen und ließest meine Feinde sich nicht über mich freuen. (Ps 35,24; Ps 41,12; Ps 145,1)3HERR, mein Gott, zu dir habe ich geschrien, und du hast mich geheilt. (Jes 38,16)4HERR, du hast mein Leben[2] aus dem Scheol heraufgeholt, hast mich am Leben erhalten ⟨und bewahrt⟩ vor dem Hinabfahren zur Grube[3]. (Ps 28,1; Ps 86,13; Ps 107,20)5Spielt dem HERRN, ihr seine Getreuen, und preist seinen heiligen Namen[4]! (2Mo 3,15; Ps 47,7; Ps 97,12; Ps 145,10; Eph 5,19)6Denn einen Augenblick ⟨handelt er⟩ in seinem Zorn, ein Leben lang in seiner Gunst[5]; am Abend kehrt Weinen ein[6], und am Morgen ist Jubel. (Ps 126,6; Jes 54,7)7Ich zwar sagte in meiner Sorglosigkeit: »Ich werde nicht wanken – niemals.«8HERR, in deiner Gunst[7] hattest du mich auf feste Berge gestellt[8]. Du verbargst dein Angesicht, da wurde ich bestürzt.9Zu dir, HERR, rief ich, und zum Herrn flehte ich: (Ps 66,17)10»Was für Gewinn ⟨liegt⟩ in meinem Blut, in meinem Hinabfahren in die Grube? Wird der Staub dich preisen? Wird er deine Treue[10] verkünden? (Ps 6,6)11Höre, HERR, und sei mir gnädig! HERR, sei mein Helfer!« (Ps 27,7)12Meine Wehklage hast du mir in Reigen verwandelt, mein Sacktuch[11] hast du gelöst und mit Freude mich umgürtet, (Est 9,22; Jes 61,3)13damit meine Seele[12] dich besingt und nicht schweigt. HERR, mein Gott, in Ewigkeit will ich dich preisen. (Ps 57,8; Ps 145,2)
Psalm 30
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Žalm Davidův. Píseň k posvěcení chrámu.2Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl, nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!3Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.4Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl, oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!5Zpívejte Hospodinu, jeho věrní, chvalte památku jeho svatosti!6Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli, jeho přízeň však celý život provází. Večerní pláč zůstává přes noc, ráno jej ale střídá jásání!7Když se mi dařilo, říkával jsem si: „Mně se nikdy nic nestane!“8Ve své přízni, Hospodine, jsi mě jak horu pevně postavil, když jsi pak ale svou tvář skryl, byl jsem vyděšen!9K tobě, Hospodine, volám, tebe, Pane můj, prosím o milost.10Čemu prospěje prolití mé krve? K čemu to bude, když padnu do jámy? Bude snad prach tebe oslavovat? Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?11Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou, prosím, Hospodine, buď můj pomocník!12Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!13Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!