1Ein Gotteslied von David. HERR, ich rufe zu dir! Hilf mir schnell! Höre doch, wenn ich laut zu dir rufe!2Wie Weihrauch soll mein Gebet vor dir stehen und meine erhobenen Hände wie das Opfer am Abend!3Setze einen Wächter vor meinen Mund, HERR, behüte das Tor meiner Lippen!4Lass mein Herz sich nicht richten auf böse Pläne, sodass ich nichts Verwerfliches tue zusammen mit den Leuten, die Unheil stiften, und auch nicht ihre Leckerbissen koste!5Wenn mich einer schlägt, der gerecht lebt, ist das für mich Freundlichkeit, und wenn er mich zurechtweist, dann ist das Salböl auf meinem Kopf, ich werde mich nicht dagegen wehren! Doch gegen ihre bösen Taten bete ich immer noch!6Wenn ihre Anführer von den Felsen herabgestürzt werden, dann werden sie verstehen, dass meine Worte richtig waren.7Wie wenn man die Erde umpflügt und aufreißt, so sind unsere Knochen verstreut bis an den Schlund der Unterwelt.8Doch auf dich, HERR, Herr, richtet sich mein Blick. Bei dir suche ich Schutz, lass meine Lebenskraft nicht versickern!9Bewahre mich vor der Falle, die sie mir stellen, und vor den Fangnetzen derer, die Unheil stiften!10Lass die Gottesverächter sich in ihren eigenen Netzen verfangen, sie alle zusammen! Doch ich werde daran vorübergehen!
Psalm 141
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Žalm Davidův. Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej, vyslyš můj hlas, když volám tě!2Kéž je má modlitba před tebou kadidlem, večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!3K mým ústům, Hospodine, postav stráž, bránu mých rtů prosím chraň.4Nenech mé srdce ke zlu zamířit, ať se neúčastním skutků ničemných s lidmi, kteří jsou zločinci – ať ani neokusím jejich lahůdky!5Ať mě spravedlivý třeba i bije, jen ať jsem napomínán přítelem, ať mi však hlavu nemažou ničemové – proti jejich zločinům stále modlím se!6Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály, jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.7Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi, poletí jejich[1] kosti do chřtánu podsvětí!8Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči, na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!9Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili, před léčkami těch zločinců!10Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí – já zatím uniknu!