Soudců 1

Český ekumenický překlad

Po Jozuově smrti se synové Izraele dotázali Hospodina: „Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kenaancům první?“ Hospodin odpověděl: „První potáhne Juda; do jeho rukou jsem dal zemi.“ I vyzval Juda svého bratra Šimeóna: „Vytáhni se mnou do území, které mi bylo přiděleno losem, a budeme bojovat proti Kenaancům. Já pak půjdu zase s tebou do území přiděleného tobě.“ Šimeón s ním tedy šel. Juda vytáhl a Hospodin vydal Kenaance a Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, deset tisíc mužů. V Bezeku zastihli také Adoní-bezeka a bojovali proti němu a pobili Kenaance a Perizejce. Avšak Adoní-bezek utekl. Proto jej pronásledovali, chytili jej a uťali mu palce na rukou i u nohou. Tu Adoní-bezek doznal: „Sedmdesát králů s uťatými palci na rukou i u nohou sbíralo drobty pod mým stolem. Jak jsem činíval, tak mi Bůh odplatil.“ Odvlekli jej do Jeruzaléma a tam zemřel. Judovci bojovali proti Jeruzalému, dobyli jej, vybili ostřím meče a město vypálili. Potom se vypravili do boje proti Kenaancům, kteří byli usazeni na pohoří, v Negebu a v Přímořské nížině. 10  Tak se vydal Juda proti Kenaancům sídlícím v Chebrónu; Chebrón se předtím jmenoval Kirjat-arba. Pobili Šešaje, Achímana a Talmaje. 11  Odtud se vydal proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer. 12  Káleb tenkrát prohlásil: „Kdo přepadne Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu.“ 13  Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, mladší bratr Kálebův; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku. 14  Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: „Co si přeješ?“ 15  Odpověděla mu: „Obdař mě požehnáním! Když jsi mne provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla.“ Káleb jí tedy dal zřídla, horní a dolní. 16  Kénijci, synové Mojžíšova tchána, vytáhli z Palmového města spolu s Judovci do Judské stepi jižně od Aradu. Tam se usadili s lidem. 17  Juda však táhl se svým bratrem Šimeónem a pobili Kenaance sídlící v Sefatu. Zničili město jako klaté; proto mu dali jméno Chorma (to je Klatbě propadlé). 18  Juda dobyl také Gázu a její území, Aškalón a jeho území, Ekrón a jeho území. 19  Hospodin byl s Judou. Podrobil si pohoří, avšak nebyl s to podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy. 20  Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš; vyhnal odtud tři Anákovce. 21  Pokud však jde o Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, nebyli Benjamínovci s to si je podrobit; proto až dodnes sídlí Jebúsejec v Jeruzalémě spolu s Benjamínovci. 22  Také dům Josefův vytáhl, a to k Bét-elu, a Hospodin byl s nimi. 23  Dům Josefův provedl v Bét-elu průzkum; město se předtím jmenovalo Lúz. 24  Hlídka spatřila muže vycházejícího z města a vyzvala ho: „Ukaž nám, kudy se dá vniknout do města, a my ti dáme milost.“ 25  Ukázal jim tedy, kudy se dá vniknout do města. Město vybili ostřím meče, ale toho muže i všechnu jeho čeleď propustili. 26  Muž se odebral do chetejské země a vystavěl město, kterému dal jméno Lúz; tak se jmenuje až dodnes. 27  Manases však nebyl s to podrobit si Bét-šeán a jeho vesnice ani Taanak a jeho vesnice ani obyvatele Dóru a jeho vesnic ani obyvatele Jibleámu a jeho vesnic ani obyvatele Megida a jeho vesnic, a to umožnilo Kenaancům zůstat v té zemi. 28  Teprve když se Izrael vzmohl, podrobil Kenaance nuceným pracím, ale nebyl s to podrobit si je úplně. 29  Efrajim nebyl s to podrobit si Kenaance sídlící v Gezeru; Kenaanci sídlili v Gezeru uprostřed nich. 30  Zabulón nebyl s to podrobit si obyvatele Kitrónu ani obyvatele Nahalólu; Kenaanci sídlili uprostřed nich, ale časem byli podrobeni nuceným pracím. 31  Ašer nebyl s to podrobit si obyvatele Aka ani obyvatele Sidónu, Achlábu, Akzíbu, Chelby, Afíku a Rechóbu. 32  Ašerovci sídlili uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, protože nebyli s to si je podrobit. 33  Neftalí nebyl s to podrobit si obyvatele Bét-šemeše ani Bét-anaty; sídlil uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, ale obyvatelé Bét-šemeše a Bét-anaty jím byli časem podrobeni nuceným pracím. 34  Danovce zatlačili Emorejci do hor a nedovolili jim sestoupit do doliny. 35  To umožnilo Emorejcům zůstat v Har-cheresu, v Ajalónu a v Šaalbímu. Když však vzrostla moc Josefova domu, byli podrobeni nuceným pracím. 36  Emorejská hranice vedla od Svahu štírů, od Skaliska nahoru.