Jób 38

Český ekumenický překlad

1  Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 2  „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? 3  Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 4  Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. 5  Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? 6  Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, 7  zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? 8  Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země, 9  když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, 10  když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata 11  a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘ 12  Zdali jsi ty někdy za svých dnů dal příkaz jitru a vykázal jitřence její místo, 13  aby se chopila okrajů země a svévolníci byli z ní vytřeseni? 14  Země se mění jak hlína pod pečetidlem, ale oni tu stojí, ač jsou jen šat. 15  Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena. 16  Přišel jsi až ke zřídlu moře, procházel ses po dně propastné tůně? 17  Byly ti odkryty brány smrti, brány šeré smrti jsi spatřil? 18  Postřehls celou šíři země? Pověz, znáš-li to všechno. 19  Kde je cesta k obydlí světla? Kde má své místo temnota? 20  Můžeš je vykázat do jejich hranic? Máš ponětí o stezkách k jejich domu? 21  Tušil jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? 22  Přišel jsi někdy ke skladům sněhu, spatřil jsi sklady krupobití, 23  které si šetřím pro časy soužení, pro den války a boje? 24  Kde je cesta k místu, kde se dělí světlo? Odkud se žene na zemi východní vítr? 25  Kdo vyryl koryta povodni a bouřnému mračnu cestu, 26  aby pršelo na liduprázdnou zemi, na poušť, v níž člověka není, 27  aby se napojila místa pustá a zpustošená a vzešla mladá tráva? 28  Má snad déšť otce? Kdo zplodil krůpěje rosy? 29  Z čího lůna vyšel led? Kdo rodí nebeské jíní? 30  Vody tuhnou na kámen, zamrzá hladina propastné tůně. 31  Dovedeš spoutat mihotavý třpyt Plejád nebo rozvázat pouta Orióna? 32  Vyvedeš hvězdy zvířetníku v pravý čas a povedeš souhvězdí Lva s jeho mladými? 33  Víš, jaké jsou řády nebes? Ty jsi je ustanovil, aby dozírala na zemi? 34  Pozvedneš svůj hlas k oblaku, aby tě přikryla spousta vod? 35  Posíláš snad pro blesky, aby přišly a ohlásily se ti: ‚Tu jsme‘? 36  Kdo dal ibisovi moudrost a kohoutovi rozum? 37  Kdo je tak moudrý, aby sečetl mraky? Kdo složí nebeské měchy, 38  když prach se v slitinu spojí a hroudy k sobě přilnou? 39  Můžeš ulovit pro lva kořist a uspokojit lačnost lvíčat, 40  když se krčí v peleších, číhají ve svém doupěti v houští? 41  Kdo opatří úlovek krkavci, když jeho mláďata volají k Bohu a bloudí bez potravy?