Esther 8

Český ekumenický překlad

1  Onoho dne dal král Achašveróš královně Ester dům Hamana, protivníka židů. A Mordokajovi se dostalo přístupu před krále, protože Ester oznámila, čím jí je. 2  Král sňal svůj pečetní prsten, který dal odebrat Hamanovi, a dal jej Mordokajovi. A Ester ustanovila Mordokaje nad Hamanovým domem. 3  Ester se však znovu přimlouvala před králem, padla mu k nohám a s pláčem ho prosila o milost, aby odvrátil pohromu, chystanou Agagovcem Hamanem, a to, co zamýšlel proti židům. 4  Král vztáhl k Ester zlaté žezlo; tu Ester vstala, postavila se před krále 5  a řekla: „Jestliže král uzná za vhodné a já jsem získala jeho přízeň, jestliže to král považuje za přijatelné a má ve mně zalíbení, nechť je napsáno, aby vrátili ty dopisy obsahující záměr Agagovce Hamana, syna Hamedatova, v nichž dal napsat, aby ve všech královských krajinách zahubili židy. 6  Neboť jak bych mohla přihlížet pohromě, která má postihnout můj lid? Jak bych mohla přihlížet záhubě svého rodu?“ 7  Král Achašveróš královně Ester a židu Mordokajovi odvětil: „Hle, dům Hamanův jsem dal Ester a jeho samého pověsili na kůl za to, že vztáhl na židy ruku. 8  Vy sami teď napište židům, jak uznáte za vhodné, královým jménem, a zapečeťte královým prstenem. Ale spis napsaný jednou královým jménem a zapečetěný královým prstenem nelze vzít zpět.“ 9  I byli tehdy, třiadvacátého dne třetího měsíce, to je měsíce sívánu, povoláni královští písaři a bylo napsáno všechno, jak to přikázal Mordokaj, židům a satrapům, místodržitelům a správcům krajin od Indie až po Kúš, celkem sto dvaceti sedmi krajinám. Pro každou krajinu jejím písmem a pro každý národ jeho jazykem, i židům jejich písmem a jazykem. 10  Napsal dopisy jménem krále Achašveróše, zapečetil královým prstenem a rozeslal je po rychlých jízdních poslech, kteří jezdili na říšských lehkonohých ořích, chovaných v hřebčincích. 11  Král dal židům všude po všech městech právo, aby se shromáždili a postavili na obranu svých životů, aby vyhladili, povraždili a zahubili všechnu válečnou moc národa a krajiny těch, kteří by je napadli, i s dětmi a ženami, a kořist po nich aby si vzali jako lup, 12  a to v jediném dni ve všech krajinách krále Achašveróše, třináctého dne dvanáctého měsíce, to je měsíce adaru. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]Níže uvádíme opis dopisu: „Velký král Artaxerxés sto dvaceti sedmi satrapům, kteří vládnou nad krajinami od Indie po Etiopii a pečují o naše záležitosti, posílá pozdrav. Mnozí, kteří byli poctěni nejhojnější přízní svých dobrodinců, touží mít ještě více. Nejenže dychtí škodit našim poddaným, nýbrž ve své nenasytnosti dokonce strojí úklady vlastním dobrodincům. Ruší vzájemnou vděčnost mezi lidmi a vynášejí se vychloubačně, jako by neokusili dobra, a domýšlejí se, že uniknou spravedlnosti Boha, který všecko vypátrá a nenávidí zlé. Často i mnohé z těch, jimž byla dána moc, učiní našeptávání přátel, kteří byli pověřeni správou důležitých záležitostí, spoluviníky na krvi nevinných a uvrhne do nenapravitelných nesnází, když oni zlomyslně lživými úsudky podvedou ryzí laskavost vladařů. Lze to pozorovat nejen ze starších dochovaných příběhů, ale i z toho, co se děje vedle vás, zkoumáte-li, co bylo zločinně provedeno zkažeností těch, kdo jsou u moci, ačkoli toho nejsou hodni. Propříště je tedy nutno dávat pozor, máme-li uchovat království pro všecky lidi bez otřesů a v míru, abychom si počínali jinak. To, co nám přichází na oči, budeme vždy posuzovat s náležitým přístupem. Neboť když se Makedonec Haman, syn Hamedatův, vpravdě cizí perské krvi a velice vzdálený naší velkorysosti, usadil u nás jako cizinec, nalezl lidumilnost, kterou chováme ke každému národu, dokonce takovou, že byl veřejně zván naším otcem a uctíván klaněním ode všech jako druhá osoba u královského trůnu. Nemohl však ovládnout svou pýchu a snažil se nás oloupit o vládu i o život, našeho pak zachránce a stálého dobrodince Mordokaje a bezúhonnou účastnici kralování Ester s celým jejich národem usiloval vyhubit lživými obviněními. Tímto způsobem nás chtěl zbavit ochrany a vládu nad Peršany chtěl odevzdat Makedoncům. My jsme však shledali, že židé, vydaní tím trojnásobným zlosynem k zničení, nejsou zločinci, ale spravují se nejspravedlivějšími zákony; jsou totiž syny nejvyššího a největšího živého Boha, který uvedl nám i našim předkům naše království v nejkrásněji uspořádaný řád. Učiníte tedy dobře, nepoužijete-li listů poslaných Hamanem, synem Hamedatovým, protože ten, který to všecko způsobil, byl před branami v Šúšanu s celou rodinou pověšen. Tak mu vševládný Bůh rychle dal zaslouženou odplatu. Opis tohoto dopisu vyvěste veřejně na každém místě, aby se židé mohli řídit svými předpisy a aby se jim dostalo pomoci v obraně proti těm, kdo na ně vyrazí v den soužení třináctého dne dvanáctého měsíce adaru, v tentýž den. Takovou totiž radost místo záhuby vyvoleného rodu způsobil jim Bůh vše ovládající. O svých svátcích, které budou podle toho pojmenovány, slavte i vy slavný den se vším hodováním, aby nyní i v budoucnu připomínal nám i Peršanům nám nakloněným vysvobození, ale těm, kdo nám strojí úklady, aby byl připomínkou záhuby. Každé město nebo celá krajina, které tak neučiní, budou bez milosti zcela zničeny ohněm a mečem. Budou nejen nepřístupné pro lidi, nýbrž stanou se nehostinnými i pro zvěř a ptactvo na věčné časy.“[ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] 13  Opis spisu ať je vydán jako zákon všude ve všech krajinách a zveřejněn všem národům, aby toho dne byli židé přichystáni vykonat pomstu nad svými nepřáteli. 14  Rychlí poslové, kteří jezdili na říšských lehkonohých ořích, spěšně vyrazili pobízeni královým rozkazem, sotvaže byl ten zákon na hradě v Šúšanu vydán. 15  Mordokaj vyšel od krále v královském rouchu z purpurově fialové látky a sněhobílého plátna, s velkou zlatou korunou a pláštěm z bělostného plátna a šarlatu. Město Šúšan jásalo a radovalo se. 16  Židům vzešlo světlo a radost, veselí a pocta. 17  Také všude ve všech krajinách a všude ve všech městech, kamkoli se dostal králův výrok, totiž jeho zákon, nastaly židům dny radosti a veselí, hostin a pohody. A mnozí z národů země se připojovali k židům, neboť na ně padl strach ze židů.