1 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,2 dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce3 a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.4 Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;5 jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech. 7 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8 Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘ 9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem?10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla,13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.15 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno. 17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili –21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,23 obnovte se duchovním smýšlením,24 oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
— Znaky nového života: láska
25 Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.26 ‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce27 a nedopřejte místa ďáblu.28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4
Slovo na cestu
Kristův dar věřícím: rozličné schopnosti pro budování církve
1-2Prosím vás tedy ze svého vězení: žijte a jednejte způsobem důstojným lidí povolaných k tak slavné budoucnosti. Buďte pokorní a mírní, trpěliví a shovívaví k sobě navzájem.3Za všech okolností pozorně zkoumejte, co vám napovídá Boží Duch. Tak se vyhnete třenicím.4Všichni patříme k jednomu tělu a jsme vedeni týmž společným Duchem k jediné slavné budoucnosti.5Máme jednoho Pána, jednu víru, jeden křest;6máme jednoho Boha Otce nad sebou a v sobě a vše, co máme a jsme, je od něho.7Každému z nás dal Kristus ze své bohaté zásoby zvláštních schopností právě tolik, kolik uznal za potřebné.8Tak promluvil prorocky o Kristu již David: Když se po svém vzkříšení a vítězství nad satanem triumfálně vrátil do nebe, obdaroval lidi skvělými dary.9Všimněte si, že je tu řeč o návratu. To znamená, že musela předcházet cesta opačným směrem, z nebeských výšin do nejhlubších končin země.10Ten, kdo sestoupil dolů, je tentýž, kdo vystoupil vzhůru, aby naplnil celý vesmír.
Církev není pouhá organizace, ale živý organismus
11Tak jsme se někteří stali apoštoly, jiní dostali dar výřečnosti; někdo má schopnost úspěšně získávat lidi pro Krista, další umí pečovat o jejich potřeby, tak jako se pastýř stará o své ovce, a jiný zase dovede dobře vyučovat.12Jejich úkolem je připravovat věřící ke službě, aby církev zdravě prospívala,13abychom ve své víře a vztahu k Božímu Synu postupně dosáhli stejné úrovně, plné lidské zralosti, dokonalého naplnění Kristem.14Pak už nebudeme jako malé děti podléhat kdejakému módnímu názoru svého okolí, jeho falši a prohnaným svodům.15Místo toho se budeme vždy s láskou držet pravdy, opravdově mluvit, jednat a žít a tak budeme stále podobnější Kristu, který je naší hlavou.16Z něho roste dokonale skloubené tělo a každá jeho část slouží svým způsobem všem ostatním, aby tělo zdravě rostlo a žilo v lásce.
Kristus vede k novému životu
17Rád bych vám proto předložil Kristovým jménem tuto výzvu: nežijte už jako ti, kteří neznají Boží vůli.18Jejich myšlení je zavádí19a v jejich srdci je tma, protože o Bohu nechtějí nic vědět. Takoví nepoznali pravý život. Mezi zlým a dobrým nevidí rozdíl a vrhají se do prostopášností. Před ničím se nezastaví, tak je ženou vášně a chamtivost. Ale Kristus nás učí něco docela jiného!20-21Pokud jste opravdu slyšeli jeho hlas a poznali v něm pravdu,22je vám jistě jasné, že musíte odhodit svůj dřívější způsob života – honbu za požitkem vlastního zkaženého „já“, na jejímž konci číhá záhuba –23a stále znovu nechat provětrávat své srdce Božím vanutím.24Ano, musíte se stávat novými odlišnými osobnostmi, dobrými a svatými, které zrcadlí Boží tvář.25Nechte tedy lhaní a říkejte si navzájem pravdu, patříte přece všichni k sobě jako údy v jednom těle.26Někdy je těžké ubránit se hněvu, ale nehřešte tím, že byste ho v sobě rozdmýchávali. Když vás už někdo rozzlobil, nechoďte s tou zlostí spát;27nezahrávejte si s ďáblem.28Kdo kradl, ať toho hned nechá a přiloží ruce k pořádné práci, aby měl čím přispět potřebnějším.29Nevypusťte z úst žádnou jedovatost. Hleďte raději, aby vaše slova byla každému v pravou chvíli pomocí a povzbuzením.30Nezbavujte se svým jednáním Ducha svatého, kterého vám dal Bůh. Nemáte jinou propustku pro vstup do nebeského domova.31Pryč s tvrdostí, náladovostí a vznětlivostí. Hádky, urážky a jízlivost ať jsou vám naprosto cizí.32Buďte k sobě navzájem laskaví a shovívaví a odpouštějte si, jako vám odpustil Bůh kvůli Kristu.
Efezským 4
Bible, překlad 21. století
Jedno tělo, jeden Duch
1Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali.2Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce3a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.4Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni,5jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech.7Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.8Písmo přece říká: „Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil.“[1]9To, že „vystoupil“, musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem.10Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.11To on rozdal své dary – apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele –12pro přípravu svatých k dílu služby, aby se Kristovo tělo budovalo,13abychom nakonec všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.14Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu.15Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou.16Z něj celé tělo, spojené a svázané pomocí všech tkání, roste a buduje se v lásce, když každá jednotlivá část plní úkol, který jí náleží.
Staré a nové já
17Naléhavě vás proto v Pánu vyzývám, abyste už nežili jako pohané podle svých marných myšlenek.18Nevědomost pramenící z jejich zatvrzelého srdce jim zatemnila mysl, takže jsou odcizení od Božího života.19Otupěli a oddali se nestydatosti; páchají všemožnou nečistotu, ale nemohou se nasytit.20Tomu jste se však od Krista nenaučili!21Poněvadž jste ho uslyšeli a poznali pravdu, která je v Ježíši,22odhoďte už svůj dřívější způsob života i to staré já, které je zkažené a plné klamných tužeb.23Obnovujte ducha své mysli24a oblékněte se do nového člověka stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy.25Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“[2] – jsme přece údy téhož těla!26„Hněváte-li se, nehřešte;“[3] zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.27Nedávejte místo ďáblu.28Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.29Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.30Nezarmucujte svatého Božího Ducha,[4] jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.31Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.32Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.
Efezským 4
Bible Kralická
1Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,2Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,3Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.4Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.5Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,6Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.7Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.8Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.9Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?10Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.11A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,12Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,13Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,14Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;15Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,16Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.17A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,18Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.19Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.20Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,21Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,22Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,23Obnoviti se pak duchem mysli vaší,24A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.25Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.26Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.27Nedávejte místa ďáblu.28Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.29Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.30A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.31Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,32Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.