1 Píseň, žalm Davidův. 2 Mé srdce je připraveno, Bože, budu zpívat, prozpěvovat žalmy, rovněž moje sláva! 3 Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 4 Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 5 vždyť tvé milosrdenství nad nebe sahá, až do mraků tvoje věrnost. 6 Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva! 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz mi! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc, proti Pelišteji válečný ryk spustím.“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.
Žalm 108
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Ein Psalmlied. Von David. (Ž 68,1)2Mein Herz ist getrost, o Gott: ich will singen und spielen, auch meine Seele! (Ž 57,8; Ž 104,33; Ž 138,1)3Harfe und Laute, wacht auf! Ich will die Morgenröte wecken. (Ž 119,62)4HERR, ich will dich preisen unter den Völkern und dir lobsingen unter den Nationen; (Ž 22,23; Ž 22,28; Sf 3,14; Sf 3,20)5denn groß bis über die Himmel hinaus ist deine Gnade, und deine Treue bis zu den Wolken. (Ž 36,6; Ž 57,11; Mi 7,18; Ef 2,4)6Erhebe dich über die Himmel, o Gott, und über der ganzen Erde sei deine Herrlichkeit! (Ž 72,19; Iz 6,3; Mt 6,9; Mt 6,13)7Damit deine Geliebten errettet werden, hilf durch deine Rechte und erhöre mich! (1Kr 18,24; 1Kr 18,38; Ž 60,7; Jr 33,3)8Gott hat gesprochen in seinem Heiligtum: »Ich will frohlocken! Ich will Sichem verteilen und das Tal Sukkoth ausmessen; (Nu 33,5; Sd 8,5; 2S 23,3; 1Kr 7,46; Ž 110,1; Mt 3,17; Mt 17,5)9Gilead gehört mir, Manasse gehört mir, und Ephraim ist die Festung meines Hauptes, Juda mein Herrscherstab; (1Pa 12,19; 1Pa 12,30; 1Pa 12,37)10Moab ist mein Waschbecken, auf Edom werfe ich meinen Schuh, Über das Philisterland jauchze ich!« (2S 8,2; 2S 8,13; Iz 11,14)11Wer führt mich in die feste Stadt, wer geleitet mich nach Edom? (Ž 20,7; Ž 60,1; Iz 63,1; Abd 1,1)12Hast du uns, o Gott, nicht verstoßen, und ziehst nicht aus, o Gott, mit unseren Heeren? (Ž 44,10)13Schaffe uns Hilfe in der Drangsal; Menschenhilfe ist ja nichtig! (Jb 9,13; Ž 20,2; Ž 38,23; Ž 121,1; Ž 146,3; Pl 4,17)14Mit Gott werden wir Gewaltiges vollbringen, und er wird unsere Feinde zertreten. (Ž 18,30; Ž 44,6; Ž 118,15; Ř 16,20)