1V desátém měsíci devátého roku vlády judského krále Cidkiáše[1] přitáhl k Jeruzalému babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem a oblehl jej.2Devátého dne čtvrtého měsíce jedenáctého roku Cidkiášovy vlády[2] pak byla městská hradba prolomena.3Poté, co pronikli do města, zasedli všichni velmoži babylonského krále v Prostřední bráně: Nergal-šarecer ze Sin-magiru, rab-saris Sar-sechim, rab-mág Nergal-šarecer i všichni ostatní velmoži babylonského krále.4Jakmile je judský král Cidkiáš zahlédl, dal se se všemi vojáky na útěk. Opustili město v noci přes královskou zahradu, brankou mezi zdmi. Prchali k pláni Arava,5ale babylonské vojsko se pustilo za nimi. Na jerišské pláni pak Cidkiáše dostihli, zajali ho a odvedli k babylonskému králi Nabukadnezarovi do Ribly v chamátské zemi. Tam byl nad ním vynesen rozsudek:6Babylonský král v Rible před Cidkiášovýma očima popravil jeho syny; popravil také veškerou judskou šlechtu.7Cidkiášovi pak vyloupl oči, spoutal ho bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylonu.8Královský palác i ostatní domy Babyloňané vypálili a hradby Jeruzaléma zbořili.9Velitel gardistů Nebuzardan odvlekl do Babylonu zbytek těch, kdo zůstali ve městě, i ty, kdo k němu přeběhli, a všechen zbývající lid.10Jen ty nejchudší z lidu, kteří nic neměli, nechal velitel gardistů Nebuzardan v judské zemi a svěřil jim toho dne vinice a pole.11Ohledně Jeremiáše však babylonský král Nabukadnezar veliteli gardistů Nebuzardanovi nařídil:12„Vezmi ho k sobě a postarej se o něj, ať se mu nestane nic zlého. Udělej pro něj, o cokoli tě požádá.“13Velitel gardistů Nebuzardan, rab-saris Nebušazban, rab-mág Nergal-šarecer i všichni ostatní velmoži babylonského krále tedy poslali14pro Jeremiáše a dali ho přivést ze strážního nádvoří. Svěřili ho Gedaliášovi,[3] synu Achikama, syna Šafanova, aby ho vzal domů. Tak Jeremiáš zůstal mezi svým lidem.15Když byl Jeremiáš ještě držen na strážním nádvoří, dostal slovo Hospodinovo:16„Jdi a řekni Habešanu Ebed-melechovi:[4] Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, teď naplním svá slova o tomto městě, avšak ne v dobrém, ale ve zlém. V ten den se ta slova splní před tvýma očima.17Tebe však v ten den vysvobodím, praví Hospodin. Nepadneš do rukou těch, kterých se děsíš.18Ano, opravdu tě zachráním. Nepadneš mečem, ale přežiješ, neboť jsi spoléhal na mne, praví Hospodin.?
1In the ninth year of Zedekiah king of Judah, in the tenth month, Nebuchadnezzar king of Babylon and all his army came against Jerusalem and besieged it. (2Kr 25,1; Jr 52,4)2In the eleventh year of Zedekiah, in the fourth month, on the ninth day of the month, a breach was made in the city.3Then all the officials of the king of Babylon came and sat in the middle gate: Nergal-sar-ezer of Samgar, Nebu-sar-sekim the Rab-saris, Nergal-sar-ezer the Rab-mag, with all the rest of the officers of the king of Babylon. (2Kr 18,17; Jr 1,15; Jr 38,17; Jr 38,22; Jr 39,13)4When Zedekiah king of Judah and all the soldiers saw them, they fled, going out of the city at night by way of the king’s garden through the gate between the two walls; and they went toward the Arabah. (Dt 1,1)5But the army of the Chaldeans pursued them and overtook Zedekiah in the plains of Jericho. And when they had taken him, they brought him up to Nebuchadnezzar king of Babylon, at Riblah, in the land of Hamath; and he passed sentence on him. (Jz 5,10; 2Kr 23,33; Ez 17,15)6The king of Babylon slaughtered the sons of Zedekiah at Riblah before his eyes, and the king of Babylon slaughtered all the nobles of Judah. (Jr 39,5; Jr 52,10)7He put out the eyes of Zedekiah and bound him in chains to take him to Babylon. (Jr 32,4; Ez 12,13)8The Chaldeans burned the king’s house and the house of the people, and broke down the walls of Jerusalem. (Neh 1,3; Ž 80,12; Iz 5,5; Jr 21,10)9Then Nebuzaradan, the captain of the guard, carried into exile to Babylon the rest of the people who were left in the city, those who had deserted to him, and the people who remained. (Gn 37,36; 2Kr 25,8; Jr 37,13; Jr 40,1; Jr 52,12)10Nebuzaradan, the captain of the guard, left in the land of Judah some of the poor people who owned nothing, and gave them vineyards and fields at the same time. (2Kr 25,12; Jr 40,7)
The Lord Delivers Jeremiah
11Nebuchadnezzar king of Babylon gave command concerning Jeremiah through Nebuzaradan, the captain of the guard, saying,12“Take him, look after him well, and do him no harm, but deal with him as he tells you.” (Jr 40,4)13So Nebuzaradan the captain of the guard, Nebushazban the Rab-saris, Nergal-sar-ezer the Rab-mag, and all the chief officers of the king of Babylon (Jr 39,3)14sent and took Jeremiah from the court of the guard. They entrusted him to Gedaliah the son of Ahikam, son of Shaphan, that he should take him home. So he lived among the people. (2Kr 22,3; 2Kr 22,12; 2Kr 25,22; Jr 32,2; Jr 37,12; Jr 38,28; Jr 40,5; Jr 40,11; Jr 41,1; Jr 41,6; Jr 43,6)15The word of the Lord came to Jeremiah while he was shut up in the court of the guard: (Jr 36,5; Jr 38,13)16“Go, and say to Ebed-melech the Ethiopian, ‘Thus says the Lord of hosts, the God of Israel: Behold, I will fulfill my words against this city for harm and not for good, and they shall be accomplished before you on that day. (Jr 14,11; Jr 21,10; Jr 38,7; Da 9,12)17But I will deliver you on that day, declares the Lord, and you shall not be given into the hand of the men of whom you are afraid. (Jr 22,25)18For I will surely save you, and you shall not fall by the sword, but you shall have your life as a prize of war, because you have put your trust in me, declares the Lord.’” (Ž 25,2; Ž 37,40; Jr 21,9; Jr 45,5)