Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Slovo na cestu

Jeremjáš truchlí nad Jeruzalémem

1 Jak zeje prázdnotou Jeruzalém, který kdysi překypoval životem! Byla doba, kdy v očích národů budil respekt, a dnes je opuštěný jako vdova! Těšil se výsadnímu postavení krále měst, avšak nyní je z něj otrok.
2 Za nocí hořce naříká a po tvářích mu stékají slzy, ale nikdo z těch, kdo jej milovali, mu nepřichází na pomoc. Všichni, které nazýval svými přáteli, ho zradili a postavili se proti němu.
3 Obyvatelům Judska připravili utrpení, jako otroky je odvlekli do vyhnanství. Judejci jsou rozptýleni mezi cizími národy, kde marně hledají odpočinek a klid. Pronásledovatelé je uštvali a pak si je v jejich oslabení podrobili.
4 Opuštěné cesty na Sijón jsou smutné, lidé už nepřicházejí na slavnosti do chrámu. Městské brány jsou zpustošené a kněžím zbyly jen oči pro pláč. I pannám zůstalo pouhé trápení a Jeruzalém prožívá hořká muka.
5 Jeho nepřátelé si jej podrobili a přiživují se na něm k vlastnímu prospěchu. Hospodin mu dal pocítit hořkost za množství jeho vin a špatností a dovolil nepřátelům, aby jeho děti odešly do vyhnanství.
6 Všechna nádhera, sláva a vážnost Jeruzaléma pominula a všichni, kdo stáli v jeho čele, jsou jako štvaná zvěř, která marně hledá pastvu. Vysílení prchají před svými pronásledovateli.
7 Jediné zůstalo obyvatelům Jeruzaléma jako útěcha v jejich toulání se světem: vzpomínky na staré zlaté časy, na dobu bohatství, slávy a blahobytu. Když město napadl nepřítel, nenašel se nikdo, kdo by přispěchal na pomoc. A tak se nepřátelé nad jeho zkázou mohli jen smát.
8 Jeruzalém se těžce provinil a tak se před Bohem stal nečistý jako špinavý hadr. Všichni, kdo si Jeruzaléma vážili, ho nyní odsuzují, neboť vidí její nahotua ponížení. Obyvatelé města proto náříkají a v hanbě si zakrývají svou tvář.
9 Bezohledně páchali zlo a bezpráví a vůbec nemysleli na důsledky svého jednání. Náhlý pád jejich města je natolik ohromil, že je nikdo nedokázal utěšit. Nezbylo jim, než zasténat: "Ach, Hospodine, jen pohleď, na naše utrpení. Zvítězili nad námi naši nepřátelé."
10 A skutečně, nepřátelé zničili všechno, na čem si Jeruzalémští zakládali. Dokonce se museli dívat, jak bezbožní cizinci, kterým Hospodin zakázal účast na bohoslužbách, vstupují do chrámu a znesvěcují ho.
11 Lidé ve městě sténají hlady a marně žebrají o chléb. Všechny své poklady směňují za jídlo, jen aby si zachránili holý život. "Podívej se na nás," volají k Hospodinu, "jen pohleď, v jakém jsme opovržení."
12 "Proč jste tak neteční, vy všichni, kdo jdete kolem? Jen otevřete oči a posuďte sami, jestli je větší utrpení a bolest, než ta, kterou na mne dopustil sám Hospodin v den svého rozhněvání.
13 Z výšin svého trůnu seslal oheň a sežehl mne až do morku kostí. Nastražil mi do cesty past a donutil mne vrátit se zpět. Proměnil mne v pustinu, v místo, které špínou všechny odpuzuje.
14 Vězím v chomoutu vlastních provinění, a jsem jím tlačen až k zemi. Panovník Hospodin ze mne vysál všechnu sílu a vydal mne do rukou nepřátel. V jejich spárech jsem bezmocný.
15 Hospodin se odvrátil od všech mých bojovníků a povolal proti mně armádu nepřátel, aby mé mladé a silné válečníky vyvraždili. Jako jsou ve vinném lisu drceny hrozny, tak Hospodin pošlapal a rozdrtil své oblíbené město.
16 Proto nyní tolik naříkám a mám oči plné slz. Vždyť nemám nikoho, kdo by mi pomohl, kdo by mne potěšil a znovu mi vrátil chuť k životu. Naše děti čeká chmurná budoucnost, neboť nás nepřátelé přemohli."
17 Se vztaženýma rukama prosí Sijón o pomoc, ale nikoho se nedovolá. Sám Hospodin totiž rozhodl, aby se sousedních národy staly protivníky Jeruzaléma. Jeruzalém je teď v jejich očích jen jako špinavý hadr.
18 "Hospodin je spravedlivý, ale já jsem se proti němu postavil. Slyšte, okolní národy, pohleďte na moje utrpení. Moji mladíci a panny museli odejít do vyhnanství.
19 Prosil jsem o pomoc spojence, ale všichni mne zradili. Moji kněží i vážení muži ve městě marně prosili o sousto; alespoň holý život si chtěli zachovat, pomoci se však nedočkali a umírali hlady.
20 Jen pohleď, Hospodine, jak jsme zbídačení! Strašlivá muka trýzní moje nitro a zneklidňují mé srdce, protože jsme se ti neústupně postavili na odpor. Všude kolem vraždily zbraně nepřátel a dokonce ani doma nás nečekalo nic než smrt.
21 Můj nářek bylo slyšet široko daleko, avšak není nikoho, kdo by mi dokázal pomoci a utěšil mne. Naopak všichni moji nepřátelé, kteří jsou svědky naší bídy se radují z toho, co jsi na mne dopustil. Kéž bys uskutečnil to, co jsi o nich prohlásil, a připravil jim stejný osud, jaký potkal mne.
22 Pohlédni na všechny jejich nepravosti a nalož s nimi tak, jako ses kvůli všem našim vinám vypořádal s námi. Vždyť pro samé nářky mi umdlévá moje srdce.
© 2016 ERF Medien