1 "Tehdy," zaznamenává Jeremjáš dále Hospodinův výrok, "mě všechny izraelské kmeny opět přijmou za svého Boha a stanou se tak znovu mým národem.
2 Jako Hospodin prohlašuji, že Izraelcům, kteří nezahynou na poušti zbraněmi nepřátel, prokážu svou přízeň a sám jim přijdu navrátit pokoj.
3 Vždyť už odedávna ohlašuji, že má láska k nim bude trvat věčně, a svou vlídností se snažím získat jejich důvěru.
4 Izraelci, ujmu se vás a postavím váš národ znovu na nohy. Opět se za zvuku hudebních nástrojů dáte do radostného tance.
5 Na úbočích samařských hor vysadíte nové vinice, a z jejich ovoce se budou těšit skutečně ti, kdo se o ně starali.
6 Ano, opravdu přijde den, kdy se po Efrajimském pohoří rozlehne výzva strážců: Pojďte, vystoupíme na Sijón navštívíme jeruzalémský chrám a vzdáme úctu Hospodinu, našemu Bohu."
7 Dále Hospodin dodal: "Zpívejte na počest Izraele radostné písně a jásejte nad tím, co pro tento vyvolený národ chci vykonat. Ať všude nahlas zní vaše chvála a hlaholem se ozývají slova: Hospodine, vysvoboď všechny, kdo ještě zůstali z tvého izraelského lidu.
8 Na vlastní oči pak spatříte, jak je přivedu z vyhnanství na severu a shromáždím je také ze všech ostatních končin země. Nebudou mezi nimi chybět ani slepí a chromí, a nezapomenu ani na těhotné a maminky s nemluvňaty. Navrátí se ohromný zástup lidí.
9 Přijdou se slzami v očích a s modlitbou na rtech, budou vděčni, že je přivádím zpět. Povedu je podél toků s lahodnou vodou, po rovných cestách, na kterých nezakolísají, neboť jsem jejich otec a Izraelci moje nejmilejší děti."
10 "Národy země," pokračuje Jeremjáš, "poslouchejte, co praví Hospodin, a zvěstujte jeho slova až do těch nejvzdálenějších krajů. Hospodin Izraelce rozptýlil a sám je také shromáždí. Bude o ně pečovat jako pastýř o své stádo.
11 Sám Hospodin za Izraelce zaplatí a vykoupí je z moci jejich silnějších protivníků.
12 Izraelci pak s radostným jásotem vystoupí až na vrcholky pohoří Sijónu a budou se radovat z Hospodinovy štědrosti. Z obilí, mladého vína a oleje a také z přírůstků svých stád. Budou jako zahrada oplývající hojností vláhy a jejich soužení navždy pomine."
13 Vždyť Hospodin praví: "Mladí i staří budou tančit radostí, neboť změním jejich zármutek v radost a jejich útrapy nahradím pokojem a štěstím.
14 Hojně uspokojím potřeby kněží a celý národ zahrnu svou štědrostí."
15 Jindy mi Hospodin řekl: "Z Rámy se ozývá nářek a usedavý pláč. Ráchel roní slzy pro své potomky a není k utišení, neboť o ně přišla."
16 Vzápětí však Hospodin pokračoval: "Zanechej nářku a setři si slzy z očí, protože si zasloužíš odměnu za to, co jsi pro své děti vykonala. Tvoje oběti budou odměněny. Tvoji potomci se ze země svých nepřátel opět vrátí.
17 Neztrácej proto naději, neboť tvé děti znovu uzří svou vlast.
18 Zaslechl jsem totiž sténání Efrajimovců, kteří pravili: Právem jsi nás potrestal jako vzpurná telata, ale vzali jsme si tvé pokárání k srdci. Proto nás nyní opět uzdrav a dovol nám, abychom se vrátili. Vždyť ty jediný jsi Hospodin, náš Bůh.
19 Sotva jsme zabloudili, pocítili jsme lítost. Pochopili jsme svou chybu a bili jsme se s nářkem v prsa. Poznali jsme hanbu a ponížení za všechno, čeho jsme se kdysi dopouštěli."
20 Nato Hospodin pokračoval: "Což není kmen Efrajimovců jedním z mých drahých potomků? Není dítětem, ve kterém nacházím své zalíbení? Ačkoliv mu často mnohé vytýkám, přece na něj neustále myslím. Proto i mé srdce po něm touží a cítím k němu jako Hospodin hluboký soucit."
21 "Izraelci, řiďte se v životě ukazateli správného směru," pokračuje Jeremjáš, "a ptejte se vždy na jejich cíle. Věnujte pozornost cestám, po nichž se vydáváte a vraťte se nazpět do svých měst.
22 Vždyť jak dlouho se ještě chcete toulat světem jako národ zrádců? Hospodin se chystá učinit na zemi něco neslýchaného: Izrael bude sám hledat svého Boha."
23 Všemocný Hospodin a Bůh Izraele praví: "Až přivedu Judejce zpět ze zajetí, v celé zemi i všech jejich městech budou opět slyšet slova: Kéž Hospodin požehná své spravedlivé zemi a svaté hoře.
24 Obyvatelé všech judských měst budou opět společně žít v pokoji. Zemědělci i pastýři stád." Vždyť sám Hospodin řekl:
25 "Všechny unavené a zemdlené občerstvím a vrátím jim sílu."
26 "Ve chvíli, kdy jsem zaslechl tato slova," poznamenává Jeremjáš, "probudil jsem se z příjemného spánku, neboť Hospodin ke mně hovořil prostřednictvím snu."
27 V dalším poselství mi sdělil: "Přichází doba, kdy v Izraeli a v Judsku významně rozmnožím počet obyvatel i chovného dobytka.
28 Právě tak, jako jsem já sám, Hospodin, dohlížel na to, aby je nepřátelé, pohromy a jiná neštěstí soužili, ničili a vyhlazovali, budu nyní bdít nad jejich rozkvětem a blahobytem.
29 Až ty časy nastanou, již nikdo se nebude vymlouvat, že doplácí na provinění svých předků.
30 Neboť každý pochopí, že za své nepravosti zaplatí jen svým vlastním životem. Každý bude sám za sebe sklízet trpké ovoce vlastního jednání."
31 "Není daleko doba," pokračoval Hospodin, "kdy s Izraelci a Judejci uzavřu novou smlouvu.
32 Bude jiná než ta, kterou jsem uzavřel s jejich předky, jimž jsem nabídl svou ruku, abych je vyvedl z Egypta. Smlouva, kterou porušili, navzdory skutečnosti, že jsem o ně pečoval jako pozorný manžel o svou ženu.
33 Nová smlouva, kterou s Izraelci jako jejich Hospodin jednoho dne uzavřu, bude založena na tomto principu: Učiním svůj zákon součástí jejich bytosti, vložím ho do jejich mysli a vepíši jim ho do srdce. Zůstanu tak pro ně jediným Bohem a oni budou navždy mým lidem.
34 Nebude pak již třeba, aby lidé jeden druhému vysvětlovali, kdo je to Hospodin, neboť mě všichni od toho nejmenšího až po největšího budou osobně znát. Vždyť každému z nich odpustím všechno zlo, které spáchal, a již nikdy si na jeho provinění nevzpomenu."
35 Dále Jeremjáš pokračuje slovy: "Hospodin, který poroučí slunci, aby zářilo ve dne, a nařizuje měsíci a hvězdám svítit v noci, ten, který dokáže vzedmout moře, až jeho vlny burácí, ten, jehož jméno je všemocný Hospodin, nyní říká:
36 Izraelci přestanou být mým národem až tehdy, když přestanou platit mé stvořitelské zákony a řády.
37 Jako Hospodin prohlašuji, že dokud nebude možné změřit vesmír a prozkoumat základy země, nezavrhnu potomky Izraele ani navzdory všem jejich proviněním."
38 "Přijde doba," pokračoval Hospodin, "kdy se na moji počest obnoví celý Jeruzalém od Chananeelské věže až k Nárožní bráně. Odtud bude pokračovat přímo k pahorku Garébu, kde se stočí do Goje, a bude mi zasvěceno rovněž celé údolí, kam se vynášela mrtvá těla a popel, i všechny plošiny směrem ke Kidrónskému údolí na východě až ke Koňské bráně. Toto město pak již nikdy nikdo nedobude ani nezničí."