Lukáš 1

Český ekumenický překlad

1  I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily, 2  jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,3  rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile,4  abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován. 5  Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.6  Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.7  Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku. 8  Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,9  připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.10  Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.11  Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.12  Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.13  Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14  Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. 15  Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. 16  A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; 17  sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“ 18  Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“19  Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.20  Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“ 21  Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.22  Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.23  Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů. 24  Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:25  “Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ 26  Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,27  k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.28  Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“29  Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.30  Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.31  Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.32  Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.33  Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“34  Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“35  Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.36  Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.37  Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“38  Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel. 39  V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.40  Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.41  Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým42  a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.43  Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?44  Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.45  A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ 46  Maria řekla: „Duše má velebí Pána 47  a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, 48  že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, 49  že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno 50  a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. 51  Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; 52  vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, 53  hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54  Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, 55  jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“ 56  Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů. 57  Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.58  A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.59  Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.60  Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“61  Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“62  Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.63  On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili.64  Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.65  Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.66  Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním. 67  Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil: 68  „Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid 69  a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka, 70  jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna; 71  zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, 72  slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, 73  na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,74  abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu 75  jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života. 76  A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu 77  a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, 78  pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, 79  aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“ 80  Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.