Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien. 25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Český ekumenický překlad

— Pomazání v Betanii

1  Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.
2  Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu.
3  Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.
4  Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl:
5  „Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“
6  To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo.
7  Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu!
8  Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“
9  Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.
10  Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
11  neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.

— Vjezd do Jeruzaléma

12  Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma.
13  Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“
14  Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
15  ‚Neboj se, dcero Siónská, hle, král tvůj přichází, sedě na oslátku.‘
16  Jeho učedníci tomu v té chvíli neporozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo.
17  Zástup, který s ním byl, když vyvolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví.
18  Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil toto znamení.
19  Farizeové si řekli: „Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“

— Odpověď řeckým poutníkům

20  Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.
21  Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“
22  Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.
23  Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
24  Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.
25  Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.
26  Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“

— Předpověď utrpení

27  „Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.
28  Otče, oslav své jméno!“ Z nebe zazněl hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“
29  Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: „Anděl k němu promluvil.“
30  Ježíš nato řekl: „Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
31  Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
32  A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě.“
33  To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
34  Zástup mu odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?“
35  Ježíš jim řekl: „Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
36  Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla.“ Tak promluvil Ježíš; potom odešel a skryl se před nimi.
37  Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho;
38  a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ‚Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?‘
39  Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
40  ‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘
41  Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm.
42  Přesto v něho uvěřili i mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy.
43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.
44  Ježíš hlasitě zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal.
45  A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.
46  Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.
47  Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil.
48  Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den.
49  Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.
50  A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“
© 2016 ERF Medien