1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. (Álef) 2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. (Bét) 4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. (Gimel) 6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. (Hé) 8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Vav) 10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 11 V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. (Zajin) 12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. (Chet) 14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. (Tet) 16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. -Sela- (Jod) 18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. (Kaf) 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem! 21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. - Sela- (Lámed)
Žalm 9
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Zemřel syn“. Žalm Davidův.[1]2Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích!3Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat!4Moji nepřátelé ustoupí a padnou, před tvojí tváří zahynou,5neboť ses ujal mého soudu a mých práv, jako spravedlivý soudce na trůn usedáš!6Obořil ses na pohany, ničemy zničil jsi, jejich jméno smazals navždy, navěky!7Konec nepřátel – trvalé trosky! Zbořils jim města – není památky!8Hospodin bude vládnout navěky, aby nastolil právo, svůj trůn ustavil.9Sám bude spravedlivě soudit svět, národy bude spravovat poctivě.10Hospodin je útočištěm utlačených, útočištěm je v dobách soužení.11Ať v tebe doufají, kdo tvé jméno znají, neopustíš, Hospodine, ty, kdo tě hledají!12Zpívejte Hospodinu, jenž trůní na Sionu, o jeho skutcích povězte národům:13Mstitel prolité krve na ně myslí, nářek ztrápených mu není lhostejný!14Smiluj se, Hospodine, hleď na mé trápení, z ruky protivníků, z bran smrti mě vytrhni,15abych pak zvěstoval všechny tvé chvály, v branách Dcery sionské abych tvou spásu oslavil!16Do jámy, kterou vykopali, pohané padli, v síti, již nastražili, nohama uvízli.17Hospodin zjevil se! Zjednal právo! Darebáka vlastní dílo do pasti uvrhlo! higajon séla[2]18Ničemové musí odejít do podsvětí, všichni ti pohané, jimž je Bůh lhostejný!19Ubožák ale nebude zapomenut navždy, naděje ponížených nezhyne navěky!20Povstaň, Hospodine, proti lidské zvůli, před tvým soudem ať stanou národy!21Vyděs je, Hospodine, ať jsou zastrašeni, ať poznají pohané, že jsou smrtelní! séla
Žalm 9
Bible Kralická
1Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.2Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.3Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,4Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.5Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.6Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.7Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.8Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.9Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.10Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.11I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.12Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.13Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.14Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,15Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.16Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.17Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.18Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.19Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.20Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (Psalms 9:21) Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah. ]
For the director of music. To the tune of ‘The Death of the Son’. A psalm of David.
1I will give thanks to you, Lord, with all my heart; I will tell of all your wonderful deeds.2I will be glad and rejoice in you; I will sing the praises of your name, O Most High.3My enemies turn back; they stumble and perish before you.4For you have upheld my right and my cause, sitting enthroned as the righteous judge.5You have rebuked the nations and destroyed the wicked; you have blotted out their name for ever and ever.6Endless ruin has overtaken my enemies, you have uprooted their cities; even the memory of them has perished.7The Lord reigns for ever; he has established his throne for judgment.8He rules the world in righteousness and judges the peoples with equity.9The Lord is a refuge for the oppressed, a stronghold in times of trouble.10Those who know your name trust in you, for you, Lord, have never forsaken those who seek you.11Sing the praises of the Lord, enthroned in Zion; proclaim among the nations what he has done.12For he who avenges blood remembers; he does not ignore the cries of the afflicted.13Lord, see how my enemies persecute me! Have mercy and lift me up from the gates of death,14that I may declare your praises in the gates of Daughter Zion, and there rejoice in your salvation.15The nations have fallen into the pit they have dug; their feet are caught in the net they have hidden.16The Lord is known by his acts of justice; the wicked are ensnared by the work of their hands.[1]17The wicked go down to the realm of the dead, all the nations that forget God.18But God will never forget the needy; the hope of the afflicted will never perish.19Arise, Lord, do not let mortals triumph; let the nations be judged in your presence.20Strike them with terror, Lord; let the nations know they are only mortal.