1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když Saul dal střežit dům, aby ho usmrtil. 2 Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože, buď mi hradem proti útočníkům. 3 Vysvoboď mě od těch, kdo páchají ničemnosti, zachraň mě před těmi, kdo prolévají krev. 4 Hle, jak nástrahy mi strojí, mocní srocují se proti mně, ne snad pro nevěrnost nebo můj hřích, Hospodine, 5 sbíhají se, aby zakročili, ne však kvůli nepravosti. Vzbuď se, pojď mi vstříc a pohleď! 6 Hospodine, Bože zástupů, ty jsi Bůh Izraele. Procitni a ztrestej všechny pronárody, neměj slitování s nikým, kdo by věrolomně páchal ničemnosti. 7 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 8 Hle, co chrlí jejich ústa! Mezi jejich rty jsou meče, že prý: „Kdo to slyší?“ 9 Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny pronárody jsou ti k smíchu. 10 Moje sílo, budu se tě držet! Bůh je přece hrad můj nedobytný. 11 Bůh můj milosrdný jde přede mnou, Bůh mi dá, že spatřím pád těch, kdo proti mně sočí. 12 Jen je nepobíjej, aby můj lid nezapomněl; rozežeň je mocí svou a sraz je, ty jsi náš štít, Panovníku! 13 Hříchem svých úst, slovem svých rtů, vlastní pýchou ať jsou polapeni za kletbu a za lež, které vyřkli. 14 Skoncuj v rozhořčení, skoncuj s nimi, ať poznají, že Bůh vládne v Jákobovi i v dálavách země! -Sela- 15 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 16 Za potravou sem a tam se honí, když se nenasytí, zůstávají přes noc. 17 Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. 18 Moje sílo, o tobě chci žalmy zpívat. Bůh je přece hrad můj nedobytný, Bůh můj milosrdný.
Žalm 59
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít.[1]2Zbav mě mých nepřátel, Bože můj, před útočníky mě ochraňuj.3Zbav mě těch zlosynů, zachraň mě od těch vrahounů!4Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají, všichni ti siláci se na mě sbírají, i když jsem bezúhonný, nevinný!5Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají, povstaň mi na pomoc, jen pohlédni!6Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni, potrestej všechny ty pohany, neměj slitování s podlými zločinci! séla7Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.8Pohleď, co ústy prskají! Svými rty bodají jako dýkami – myslí si: „Kdo to uslyší?“9Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích, všem těm pohanům se vysmíváš.10Ty jsi má síla, tebe vyhlížím, ty, Bože, jsi můj pevný hrad!11Bůh ve své lásce jde mi naproti, z nepřátel činí mi pastvu pro oči.12Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít!13Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži14vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla15Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.16Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit.17Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.18Ty jsi má síla, tobě zazpívám, ty, Bože, jsi můj pevný hrad, Bože, lásko má!
Žalm 59
Bible Kralická
1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.2Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.3Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.4Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.5Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.6Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.7Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.8Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?9Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.10Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.11Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.12Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.13Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.14Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.15I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.16Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.17Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]
For the director of music. To the tune of ‘Do Not Destroy’. Of David. A miktam. When Saul had sent men to watch David’s house in order to kill him.
1Deliver me from my enemies, O God; be my fortress against those who are attacking me.[1]2Deliver me from evildoers and save me from those who are after my blood.3See how they lie in wait for me! Fierce men conspire against me for no offence or sin of mine, Lord.4I have done no wrong, yet they are ready to attack me. Arise to help me; look on my plight!5You, Lord God Almighty, you who are the God of Israel, rouse yourself to punish all the nations; show no mercy to wicked traitors.[2]6They return at evening, snarling like dogs, and prowl about the city.7See what they spew from their mouths – the words from their lips are sharp as swords, and they think, ‘Who can hear us?’8But you laugh at them, Lord; you scoff at all those nations.9You are my strength, I watch for you; you, God, are my fortress,10my God on whom I can rely. God will go before me and will let me gloat over those who slander me.11But do not kill them, Lord our shield,[3] or my people will forget. In your might uproot them and bring them down.12For the sins of their mouths, for the words of their lips, let them be caught in their pride. For the curses and lies they utter,13consume them in your wrath, consume them till they are no more. Then it will be known to the ends of the earth that God rules over Jacob.14They return at evening, snarling like dogs, and prowl about the city.15They wander about for food and howl if not satisfied.16But I will sing of your strength, in the morning I will sing of your love; for you are my fortress, my refuge in times of trouble.17You are my strength, I sing praise to you; you, God, are my fortress, my God on whom I can rely.