1Pavel a Timoteus, služebníci Krista Ježíše, všem svatým v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, se správci a diakony:2Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Děkuji za vás Bohu
3Kdykoli si na vás vzpomenu, musím děkovat svému Bohu.4Stále se za vás všechny modlím a při každé své modlitbě se raduji5z toho, jak se od prvního dne až doposud podílíte na evangeliu.6Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše.7Právem takto smýšlím o vás všech, protože mě nosíte v srdci;[1] vy všichni máte se mnou podíl na Boží milosti, jak v mém vězení, tak v obhajobě a potvrzování evangelia.8Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím s niternou náklonností Krista Ježíše!9Modlím se, aby i vaše láska stále víc a více rostla spolu s poznáním a hlubokou vnímavostí,10abyste uměli rozeznat, co je správné, abyste byli ryzí a bezúhonní až do Kristova dne11a dali se od Ježíše Krista naplnit ovocem spravedlnosti ke slávě a chvále Boží.
Žít je pro mě Kristus
12Chtěl bych, bratři, abyste věděli, že to, co mě potkalo, přispělo spíše k prospěchu evangelia.13Celý palác i všichni ostatní tu vědí, že jsem vězněn pro Krista.14Mé okovy dodaly mnoha sourozencům v Pánu jistotu, takže teď káží Slovo mnohem směleji a beze strachu.15Někteří sice kážou Krista ze závisti a soupeřivosti, jiní však s dobrým úmyslem.16Jedni hlásají Krista ze ctižádosti, neupřímně, v domnění, že mi k mým okovům přidají soužení;17druzí však z lásky a s vědomím, že jsem tu proto, abych obhajoval evangelium.18Ale co na tom! Hlavně že se jakýmkoli způsobem, ať už naoko nebo opravdově, káže Kristus. Raduji se tedy a budu se radovat i nadále, neboť19vím, že díky vaší modlitbě a pomoci Ducha Ježíše Krista to vše povede k mé záchraně.20Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt.21Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk!22Zůstanu-li naživu v tomto těle, znamená to pro mě plodnou práci. Proto nevím, čemu dát přednost,23neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, což je zdaleka nejlepší;24zůstat v tomto těle je ale potřebnější kvůli vám.25Proto vím jistě, že tu ještě pobudu. Kvůli vašemu prospěchu a radosti ve víře tu s vámi všemi zůstanu,26aby vaše chlouba v Kristu Ježíši díky mně ještě vzrostla, až se k vám vrátím.27Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia.28Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky; to jim bude jasným znamením záhuby, ale vám záchrany, a to od Boha.29Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli.30Svádíte stejný boj, jaký jste viděli u mě,[2] a jak slyšíte, vedu jej i nadále.