Schließen
BibleServer is a donation based project by ERF Medien.
25 € will help us to secure next years funding.
Nápověda

Bible, překlad 21. století

1 Josef potom přikázal správci svého domu: "Naplň vaky těch mužů jídlem, kolik jen unesou, a vlož stříbro každého z nich navrch jejich vaků.
2 A můj pohár, ten stříbrný pohár, vlož navrch vaku toho nejmladšího spolu se stříbrem zaplaceným za zrní." Učinil tedy, jak mu Josef řekl.
3 Ráno za úsvitu byli muži i se svými osly propuštěni.
4 Sotva vyšli kousek za město, Josef řekl správci svého domu: "Vstaň, pronásleduj ty muže, a až je dostihneš, řekni jim: ‚Proč oplácíte dobro zlem?
5 Z toho poháru přece pije můj pán a používá ho k věštění! Co jste to provedli za špatnost?!'"
6 Dostihl je tedy a opakoval jim ta slova.
7 Odpověděli: "O čem to můj pán mluví? Tvoji služebníci by takovou věc nikdy neudělali!
8 Vždyť jsme ti z kanaánské země přišli vrátit stříbro, které jsme našli navrchu svých vaků. Proč bychom v domě tvého pána kradli stříbro nebo zlato?
9 U koho z tvých služebníků se to najde, ať zemře a z nás ať jsou pánovi otroci!"
10 On řekl: "Dobrá. Mým otrokem ale bude jen ten, u koho se to najde. Vy ostatní budete volní."
11 Všichni tedy rychle složili své vaky na zem a rozvázali je.
12 Začal je prohledávat, počínaje od nejstaršího a konče u nejmladšího. A ten pohár se našel v Benjamínově vaku!
13 V zoufalství roztrhli své pláště, každý naložil svého osla a vrátili se do města.
14 Josef byl dosud v paláci, když tam Juda se svými bratry dorazil. Padli před ním na zem
15 a Josef jim řekl: "Co jste se to pokoušeli provést? Nevíte snad, že muž jako já dokáže věštit?"
16 Juda řekl: "Co máme říci, pane můj? Není se jak omluvit ani ospravedlnit. Sám Bůh odhalil vinu tvých služebníků. Hle, jsme otroci svého pána - my i ten, u něhož se našel ten pohár!"
17 On však řekl: "To bych nikdy nepřipustil. Mým otrokem bude muž, u kterého se našel ten pohár. Vy ostatní se v pokoji vraťte ke svému otci!"
18 Nato k němu Juda přistoupil se slovy: "Odpusť, pane můj, dovol prosím svému služebníku promluvit slovo k pánovým uším. Nehněvej se prosím na svého služebníka - jsi přece jako sám farao!
19 Když se můj pán zeptal svých služebníků: ‚Máte otce nebo bratra?'
20 řekli jsme: ‚Pane, máme starého otce a malého bratra, dítě, jež zplodil ve svém stáří. Jeho bratr je mrtev. Zůstal z dětí své matky sám a otec ho velmi miluje.'
21 Tehdy jsi svým služebníkům řekl: ‚Přiveďte ho ke mně, ať ho vidím na vlastní oči.'
22 Odpověděli jsme: ‚Pane, ten chlapec nemůže opustit svého otce. Když ho opustí, otec zemře!'
23 Ty jsi však svým služebníkům řekl: ‚Nepřijde-li s vámi váš nejmladší bratr, nechoďte mi už nikdy na oči!'
24 A tak jsme se vrátili ke tvému služebníku, našemu otci, a vyprávěli mu slova mého pána.
25 Když potom náš otec řekl: ‚Jděte nám znovu koupit něco k jídlu,'
26 odpověděli jsme: ‚Nemůžeme jít! Půjdeme, jen když s námi bude náš nejmladší bratr. Když s námi náš nejmladší bratr nebude, nesmíme tomu muži na oči.'
27 Tvůj služebník, náš otec, nám na to řekl: ‚Sami víte, že mi má manželka porodila dva syny.
28 Jeden mi odešel. Rozsápán, ach, je rozsápán! naříkal jsem a víckrát jsem ho nespatřil.
29 Vezmete-li mi také tohoto a přihodí-li se mu něco zlého, přivedete mé šediny tím neštěstím do hrobu!'
30 Což teď mohu přijít ke tvému služebníku, svému otci, bez chlapce, na němž on lpí celou duší?
31 Až uvidí, že s námi chlapec není, zemře. Tak přivedeme šediny tvého služebníka, našeho otce, zármutkem do hrobu.
32 Pane můj, osobně jsem se za toho chlapce svému otci zaručil. Řekl jsem: ‚Nepřivedu-li ho k tobě, ať za to před tebou nesu věčnou vinu!'
33 Prosím, pane můj, ať tu mohu zůstat jako tvůj otrok místo toho chlapce, a chlapec ať prosím odejde se svými bratry!
34 Jak bych se mohl ke svému otci vrátit bez chlapce? Což bych se mohl dívat na neštěstí, jež by mého otce postihlo?!"
© 2016 ERF Medien