1Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.2Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.3Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.4Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.5Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.6Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.7Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.8Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.9Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.10Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.11Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.12Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.13Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.14Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.15Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.16Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.17Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.18Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.19Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.20Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.21Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.22Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.23Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.24Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.25Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Přísloví 13
Český ekumenický překlad
1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. 2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. 3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. 5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. 6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. 7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. 8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. 9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. 10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. 11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. 12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. 14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. 15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. 16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. 17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. 18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. 19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. 20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. 21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. 22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého. 23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. 24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. 25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.