1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.48Jáť jsem ten chléb života.49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Jan 6
Český ekumenický překlad
— Nasycení pěti tisíců
1 Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.2 Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.3 Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.4 Byly blízko židovské svátky velikonoční.5 Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“6 To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.7 Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“8 Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:9 „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“10 Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.11 Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.14 Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“15 Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.
— Ježíš kráčí po moři
16 Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,17 vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.18 Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.19 Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.20 On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“21 Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
— O chlebu života
22 Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.23 Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky.24 Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.25 Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“26 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“28 Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“29 Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“30 Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“32 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ 34 Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“35 Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.36 Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;39 a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.40 Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“ 41 Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.‘42 A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“43 Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.45 Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce.47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.48 Já jsem chléb života.49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“ 52 Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“53 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.57 Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.58 To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“59 To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.
— Petrovo vyznání
60 Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“61 Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte?62 Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.64 Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. –65 A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ 66 Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.67 Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží.“70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.