1Vzdávám ti díky, Hospodine Králi, chválím tě, Bože, Spasiteli můj! Tvému jménu vzdávám díky –2vždyť jsi byl mým ochráncem i oporou! Zachránils mé tělo ze záhuby, z léčky pomlouvačného jazyka a od rtů, jež vymýšlejí lži. Před zraky protivníků jsi byl mou oporou; zachránil jsi mě3svým velikým soucitem pro jméno své před zuby, které mě chtěly pohltit, před rukou těch, kdo mě chtěli zahubit, před mnohým trápením, jež jsem zakusil,4před udušením mezi plameny, před ohněm, jejž jsem nezapálil,5před zejícím jícnem podsvětí, před nečistým jazykem a lživým slovem,6před křivým osočením u krále. Můj život se k smrti naklonil, má duše se přiblížila k podsvětí.7Odevšad mě obklíčili, nebylo pomoci, hledal jsem člověka, jenž by mě podpořil, nikde však ani jediný.8Vtom jsem si vzpomněl na tvůj soucit, Hospodine, na tvé milosrdenství, jež trvá od věků; na to, že vysvobozuješ doufající v tebe a zachraňuješ je z rukou nepřátel.9Vyslal jsem ze země svou snažnou prosbu, modlil se za záchranu před smrtí.10Volal jsem: „Hospodine, ty jsi můj Otec,[1] neopouštěj mě ve dnech soužení, když jsem proti pyšným bezmocný! Tvé jméno chci chválit bez přestání, chci ti zpívat písně vděčnosti.“11A má modlitba byla vyslyšena; zachránil jsi mě ze záhuby a vysvobodil mě ve zlé chvíli.12Za to ti budu vzdávat díky a chválu, dobrořečit budu Hospodinovu jménu!
Cesta k moudrosti
13Zamlada, než jsem se vydal na svou pouť, žádal jsem v modlitbách směle o moudrost.14Prosil jsem o ni před chrámem a budu ji hledat až do konce.15Od prvního rozpuku až k plné zralosti plnila mé srdce radostí. Mé nohy vykročily přímými cestami, už od mládí jdu v jejích šlépějích.16Sotva jsem naklonil ucho, hned jsem ji obdržel a nalezl, co pro mě bylo velmi poučné.17Díky ní jsem začal dělat pokroky – Toho, jenž mi dává moudrost, proto velebím!18Rozhodl jsem se uvádět ji ve skutek, nadchl jsem se pro dobro a nebudu zahanben.19Zápasil jsem o moudrost celou svou duší, plnil jsem Zákon se vší přesností, vzpínal jsem ruce vzhůru k nebi a litoval, jak málo jí rozumím.20Zaměřil jsem se na ni celou myslí a nalezl ji v čistotě. Mé srdce od počátku bylo jen její, a proto nebudu opuštěn.21Mé nitro se chvělo touhou po ní, a tak jsem získal cenné jmění:22Hospodin mi dal za odměnu jazyk, a jím ho nyní budu chválit.23Pojďte ke mně, vy neučení, a usaďte se v domě vědění.24Proč naříkat, že moudrost chybí, a jen po ní prahnout celou duší?25Prohlašuji proto naplno: Můžete ji získat zadarmo!26Skloňte svou šíji pod její jho, svou duši nechte projít výchovou – moudrost je nadosah, jen se natáhnout!27Pohleďte, s jak malým úsilím jsem získal tolik pohodlí!28Získejte vzdělání, i kdyby stálo sebevíc, vždyť se vám zlatě vyplatí.29Upřímně se radujte z Božího slitování, nestyďte se ho chválit.30Věnujte se svému dílu, dokud je čas, a v Boží čas vás bude čekat odměna.
Sírachovec 51
Český ekumenický překlad
Modlitba Jéšuy Sírachovce
1Velebit tě budu, Hospodine, Králi, chválit tebe, Boha, svého Spasitele, velebit budu tvé jméno. 2Stal ses mi ochráncem a pomocníkem, mé tělo jsi vysvobodil ze záhuby a z osidel jazyka utrhačného, od rtů páchajících lež; proti těm, kteří povstali, stal ses mi pomocníkem. Vysvobodil jsi mne 3podle množství slitování a pro své jméno ze zubů těch, kdo byli hotovi mě zadávit, z ruky těch, kdo mi ukládali o život, z četných úzkostí, které jsem měl, 4od upálení na hranici, zprostřed ohně, který jsem nezapálil, 5z hlubiny útrob podsvětí, od jazyka nečistého a slova lživého. 6Králi, je to pomluva nespravedlivého jazyka. Má duše se přiblížila až k smrti a můj život byl blízko podsvětí tam dole. 7Obklíčili mě ze všech stran a nebylo nikoho, kdo by mi pomohl. Ohlížel jsem se po pomoci u lidí, ale nikdo tam nebyl. 8Rozpomněl jsem se na tvé milosrdenství, Hospodine, a na tvé dílo, které je od věků. Ty přece vytrhuješ ty, kteří tě očekávají, a zachraňuješ je z ruky nepřátel. 9Ze země jsem vyslal svou prosbu, modlil jsem se, abych ušel smrti. 10Vzýval jsem Hospodina, Otce mého Pána, aby mě neopouštěl ve dnech úzkosti, za vlády zpupných, kdy není pomoci. Chválit budu tvé jméno ustavičně a zpěvem tě velebit. 11Má prosba byla vyslyšena; zachránils mě ze záhuby a vytrhls mě ze zlého času. 12Proto tě budu velebit a chválit, dobrořečit jménu Hospodinovu.
Báseň o hledání moudrosti
13 Ještě jako jinoch, dříve než jsem se vydal na cesty, jsem si otevřeně ve svých modlitbách vyprošoval moudrost. 14Před chrámem jsem o ni prosil a až do konce života ji budu vyhledávat. 15Když rozkvétala a jako hrozen zrála, radovalo se z ní mé srdce. Má noha vykročila na rovnou cestu, od svého mládí jdu v jejích stopách. 16Maličko jsem naklonil své ucho a přijal ji a mnoho poučení jsem v tom pro sebe nalezl. 17Učinil jsem v ní pokroky. Tomu, kdo mi dává moudrost, vzdávám čest. 18Umínil jsem si, že budu podle ní jednat, horlil jsem pro dobro a nebyl jsem zahanben. 19Usiloval jsem o ni, byl jsem pečlivý v plnění Zákona. K Nebi jsem vztáhl ruce a želel jsem hříchů spáchaných z neznalosti. 20Celou svou duší jsem se na ni zaměřil a v očišťování jsem ji nacházel. Od počátku jsem srdcem při ní, proto mě neopustila. 21Mé nitro planulo úsilím ji vyhledat, a tak jsem získal dobrý majetek. 22Hospodin mi dal jazyk jako odměnu, jím ho budu chválit. 23Přistupte ke mně, nevzdělaní, a přebývejte u mne v domě, kde dojdete vzdělání. 24Proč naříkáte, že máte nedostatek a že vaše duše velice žízní? 25Otevřel jsem ústa a řekl jsem: Získejte si ji bez peněz. 26Svou šíji vložte pode jho a vaše duše ať si osvojí vzdělání. Je snadné nalézt je. 27Na vlastní oči se přesvědčte, jak málo jsem se namáhal, a přesto jsem našel pro sebe hojné odpočinutí. 28Přivlastněte si vzdělání, ať stojí sebevíc stříbra, ono vám tu částku mnohonásobně vrátí ve zlatě. 29Ať se vaše duše raduje z Hospodinova milosrdenství a nestydí se ho chválit. 30Své dílo konejte, dokud je čas, a on vám dá vaši mzdu ve svůj čas. (Moudrost Jéšuy, syna Sírachova.)